Naše zdravotní zařízení poskytuje služby pro zaměstnavatele v podobě pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče). Tyto služby jsou poskytovány na základě platné legislativy. Jedná se o speciální druh zdravotních služeb, které jsou užitečné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pracovnělékařské služby (PLS) nemůžeme vnímat jako pouhou „zákonnou povinnost“. Kvalitně prováděná PLS má značný vliv na ekonomiku každé firmy i na zdraví zaměstnance. Cílem každého zaměstnavatele je mít zdravotně způsobilé zaměstnance s minimální nemocností. Zařízení poskytující PLS má celou řadu významných úkolů, které směřují k podpoře zdraví, udržení dlouhodobé pracovní schopnosti, prevenci úrazů, poškození zdraví z práce a nemocí z povolání. S tím souvisí také zajištění zdravého pracovní prostředí.
Protože si uvědomujeme důležitost PLS, ale i složitost celé problematiky podstoupila MUDr. Skoumalová specializované akreditované vzdělávání organizované institutem postgraduálního vzdělávání. Také praxe pro velké podniky od Vysočiny po Jižní Moravu s nejrůznějším výrobním zaměřením (od strojírenských, přes elektrovýroby po potravinářské a zemědělské výroby) je zárukou kvalitní služby vedoucí k ochraně zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zkušenosti máme i s agentůrním zaměstnanáváním.
Služby spojené s PLS provádíme jak v prostorách našich ordinací, tak po dohodě se zaměstnavateli v prostorách jejich firem vybudováním ordinace. Na základě smlouvy provádíme:
- prohlídky vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné
- kontrolu pracovišť
- konzultace v otázkách kategorizace práce
- školení první pomoci a obdobně
- Očkování v rámci nebo nad rámec PLS
§§
Problematika se řídí těmito právnímy normami:
vyhláška 436/2017 Sb. , která změnila vyhlášku 79/2013 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
Kategorizace prací je popsána ve vyhlášce 432/2003 Sb. Periodicitu prohlídek stanoví přímo vyhláška PLS, a to v závislosti na kategorizaci prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“) a věku zaměstnance.
Přehled intervalů prohlídek:
| Periodické prohlídky podle zákona o ochraně veřejného zdraví (periodicita v měsících) | ||||||
| Kategorie | Věk do 50 let | 50 let a více | Bez rozdílu věku | |||
| I. | 72 | 48 | ||||
| II. | 48 | 24 | ||||
| II. riziková | 24 | |||||
| III. | 24 | |||||
| IV. | 12 | |||||
| Práce jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví (není-li dříve dle tabulky výše) | ||||||
| 48 | 24 | |||||
| (Neplatí pokud se na zaměstnance vztahuje jiný právní předpis.) | ||||||
Žádost o provedení pracovnělkařské prohlídky ke stažení ve wordu pro zaměstnavatele zde: Žádost. Jedná se o text v maximálním rozsahu, který si zaměstnavatel může promazáním položek upravit podle konkrétních podmínek. Pokud máte problém se stažním ve wordu zkuste ve formátu pdf zde: ŽádostPDF.
??
Co potřebuji na prohlídku u lékaře?
Aby mohl lékař provézt pracovně lékařskou prohlídku potřebuje od Vašeho praktického lékaře výpis z dokumentace, ne starší třech měsíců. Dále potřebujete od zaměstnavatele žádost o provedení takové prohlídky. Vzor, který obsahuje mnoho variant, si může zaměstnavatel stáhnout na těchto stránkách a upravit dle vlastních potřeb. Aby byla dle právních předpisů žádost o provedení prohlídky platná, musí mít vyplněny minimálně tyto údaje: Identifikační údaje zaměstnavatele, zaměstnance, pracovní zařazení, směnost, kategorii práce, případné rizikové faktory a toto musí být potvrzeno razítkem a podpisem zaměstnavatele. Žádáte-li o prohlídku nemůžete být ve stavu práce neschopných ani nesmí být ukončena v ten samý den kdy je provedena prohlídka.
Platím něco za výpis u svého praktického lékaře?
Výpis z dokumentace není hrazen pojišťovnami a proto za výpis platíte dle ceníku jednotlivých praktických lékařů. Zaměstnavatel tyto výdaje obvykle proplácí. Výpis z dokumentace v naší ordinaci stojí 300 Kč. Pokud jste našim registrovaným pacientem a zároveň poskytujeme Vašemu zaměstnavateli pracovnělékařské služby, nepotřebujete výpis z dokumentace. Je třeba ovšem mít platnou preventivní prohlídku. Obvykle se provádí jednou za dva roky, tak jak na ni máte právo. Tuto prohlídku neplatíte.
Kdo hradí pracovnělékařskou prohlídku?
§ 59 zák. 373/2011 Sb. Nově zákon upravuje povinnost zaměstnavatele hradit vstupní lékařskou prohlídku i neúspěšným uchazečům o práci v noci. Základní pravidlo pro úhrady vstupních lékařských prohlídek: zaměstnavatel musí uhradit vstupní lékařskou prohlídku všem úspěšným uchazečům. Neúspěšným uchazečům musí uhradit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, že jde o mladistvé nebo práci v noci. Ze své vůle může uhradit vstupní lékařskou prohlídku i všem ostatním neúspěšným uchazečům.
§ 12 vyhlášky Novinkou je také termín pro provedení mimořádné lékařské prohlídky po přerušení výkonu práce (např. rodičovská dovolená delší než 6 měsíců), a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.
Kdo určuje pracovní kategorie ?
Setkáváme se s názory zaměstnavatelů, ale i firem (zdravotnických zařízení) poskytující PLS, že to určuje právě poskytovatel pracovně-lékařských služeb. Litera zákona ovšem říká v §37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, že do kategorie 2. rizikové a 3. a 4. rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby, která zaměstnává fyzické osoby. Kdo jsou příslušné orgány veřejného zdraví? Jsou to Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.
Kdy se provádí jednotlivé prohlídky?
Vstupní prohlídka se provádí u osob ucházejících se o zaměstnání před uzavřením pracovního poměru a nebo před převedením osob na jinou práci , pokud se nejedná o práci s nižší zdravotní náročností než na jakou byl přijat a kterou doposud vykonával
Periodické prohlídky se provádí pravidelně v intervalech dle tabulky výše za účelem posouzení vývoje zdravotního stavu vlivem práce.
Mimořádná prohlídka je prohlídka prováděná z konkrétních důvodů mimo termín periodické prohlídky na základě podezření, že došlo u zaměstnance ke změně zdravotní způsobilosti. Je prováděna na vyžádání orgánu ochrany veřejného zdraví po zjištění závažných závad na pracovišti nebo došlo ke změně pracovních podmínek (zvýšení míry rizikovosti) nebo ji nařídil SÚJB. Dalším důvody jsou, že byl výkon práce přerušen:
– z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou práce v první kategorii)
– v důsledku úrazu s těžkými následky
– z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců
a nebo na
– žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance prostřednictvím zaměstnavatele.
– informace ošetřujícího lékaře
Výstupní prohlídka se provádí při
– ukončení pracovně právního nebo obdobného vztahu
– před ukončením práce z důvodu převedení na jinou práci s nižší pracovní náročností
Která firma musí mít smlouvu o pracovnělékařských službách?
Zákon i vyhláška při vymezování povinností v pracovnělékařských službách uvádějí pojem „ smluvní lékař.“ Každý zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, musí mít uzavřenu smlouvu s příslušným poskytovatelem těchto služeb. Dříve tuto povinnost obsahoval zastaralý zákon č. 20/1966 Sb., který byl od 1. dubna 2012 zrušen. Nyní je povinnost k uzavření písemné smlouvy s lékařem stanovena v zákoně v § 54 odstavec 2 písm.a) zákona 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách. Smlouva by měla obsahovat podrobně rozpracované závazky a formy spolupráce. Většinou se uzavírá podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku (nepojmenovaná – inominátní smlouva). Dříve uzavřené smlouvy např. podle obchodního zákoníku zůstávají však i po účinnosti nového občanského zákoníku č 89/2012 Sb., v platnosti.
Kdo provádí vstupní prohlídku pro kategorii 1?
Zaměstnavatel může uchazeče nebo zaměstnance zařazeného do první kategorie vyslat i k registrujícímu lékaři uchazeče/zaměstnance s písemnou žádostí a tento registrující lékař je pro tento úkon poskytovatelem PLS s tím, že povinnosti stanovené v § 57 zákona o specifických zdravotních službách se na tohoto poskytovatele pracovnělékařských služeb nevztahují, s výjimkou povinnosti podle § 57 odst. 1 písm. j). Z tohoto vyplývá určitá nejednoznačnost v tom zda musí mít zaměstnavatel smlouvu o poskytování i s tímto zdravotnickým zařízením. Protože je možné, aby měl zaměstnavatel smlouvy s více poskytovateli a jejich činnost omezit vyjmenováním konkrétních služeb, registrující lékař zná pacienta nejlépe a bývá mnohdy dostupnější než PLS je z důvodů naplnění smyslu péče o veřejné zdraví takovou smlouvu mít. Takto to chápou, jak někteří zaměstnavatelé, tak některé kontrolní úřady.